Jan Baránek: MSFL je asi příliš vysoká soutěž
Byl jedním z nejnadanějších českých stoperů. V dresu ostravského Baníku a plzeňské Viktorie odehrál Jan Baránek v první lize sedmasedmdesát utkání a vstřelil osm branek. Ze zdravotních důvodů oznámil ve čtyřiadvaceti letech ukončení profesionální kariéry. Po angažmá v Bohuslavicích se letos objevil na hřišti v dresu Dolního Benešova, kde dělá také asistenta Marcelu Meleckému. Kromě jiného působí také jako asistent trenéra u staršího dorostu Baníku Ostrava. „Hlava by strašně moc chtěla, ale koleno je ve stavu, kdy zvládnu maximálně těch patnáct až dvacet minut,“ říká Jan Baránek ke svému návratu do Dolního Benešova v exkluzivním rozhovoru pro MSFL.cz.
Po angažmá v Baníku Ostrava a Viktorii Plzeň jste byl nucen ze zdravotních důvodů ukončit ve čtyřiadvaceti letech profesionální kariéru. Přestoupil jste do Bohuslavic, odkud jste se v létě přesunul do Dolního Benešova. Cítíte se na vyšší soutěž?
Abych řekl pravdu, tak Moravskoslezská fotbalová liga je vzhledem k mému zdravotnímu stavu asi příliš vysoká soutěž. Určitě se na vyšší soutěž necítím. Je pro mě malý zázrak, že si můžu občas ještě zahrát fotbal a obzvlášť, když je to na rodné hroudě v Dolním Benešově. Mám tady hodně kamarádů a kopat budu spíš za béčko. Do MSFL a MOL Cupu jsem naskočil hlavně proto, že v týmu byla spousta zraněných.
Poprvé jste se objevil na hřišti ve čtvrtém kole. V posledním kole jste odehrál také jen čtvrthodinku. Stále vás limituje zraněné koleno nebo za absencí stálo něco jiného?
Ano. Na víc to už na takové úrovni prostě není. Hlava by strašně moc chtěla, ale koleno je ve stavu, kdy zvládnu maximálně těch patnáct až dvacet minut, celý zápas jednou týdně snad zvládnu odehrát za zmiňovaný bé tým.
V Dolním Benešově jste začínal s fotbalem a je to váš první klub. Jaké to je vrátit se po více než deseti letech do známého prostředí?
Jak už jsem řekl, fotbal mám rád a vždy jsem si ke klubu, ve kterém jsem působil, vytvořil určitý vztah. Takže pro mě je to určitě jiné hrát doma v Dolním Benešově, než kdybych kopal například v Rosicích nebo Blansku. Od doby, kdy jsem z Benešova odešel, se změnilo téměř veškeré zázemí od tělocvičny, restaurace, hlavní budovy a travnatých ploch. Na některých už je nyní i umělé osvětlení.
Po konci kariéry jste spolupracoval s agenturou Sport Invest jako manažer pro rozvoj hráčů. Kam se vaše civilní kariéra posunula?
Sport Invest mi podal pomocnou ruku po nuceném konci profesionální kariéry a já se začal pomalu rozkoukávat jaké je to na druhé straně fotbalové řeky. Spolu s prací agenta jsem tíhnul zkusit si i trénování a začal jsem u žáků právě v Dolním Benešově. Potom si mě za svého asistenta u prvního mužstva vybral trenér Marcel Melecký a myslím, že jsme si sedli jak lidsky tak profesně. No a vloni v zimě přišla nabídka z Baníku na trenérskou práci u mládeže.
Stále je vám teprve šestadvacet let. Vidíte možnost, respektive máte ambice a touhu, vrátit se do profesionálního fotbalu jako hráč nebo pro vás fotbal zůstává koníčkem?
Tohle už pro mě není téma, musela by přijít nějaká zázračná metoda v oblasti ortopedie. Ale fotbal pro mě vždy znamenal a bude znamenat hodně.
V nové sezoně je ve stejné soutěži také béčko Baníku Ostrava. Vzájemné utkání je na programu už tento víkend (7. září). Jak se na utkání těšíte?
Na tohle utkání se těším, ale asi jen v roli diváka. Uvidíme.
Z MSFL může letos sestoupit až šest mužstev. Jak hodnotíte kvalitu kádru Dolního Benešova?
Určitě to bude letos ještě složitější než vloni, ale věřím, že to kluci nastartují. Udělají šňůru vítězství a zabojují o to, aby se i v příští sezóně chodilo v Dolním Benešově na třetí ligu.